neděle 10. prosince 2017

Trip do Izraele...

...aneb jak jsem dva měsíce před cestou neustále vyhledávala klíčovou větu 'Izrael levně se stanem'!

Víte, jak to dopadlo? Stan jsme nebrali, byl by velkou přítěží, takže jsme zvolili 'punkovější' variantu nocování, tedy spaní pod širákem. A bylo to naprosto báječné!


Od toho se odvíjel i obsah mé kosmetické taštičky, ve které byl jen korektor a řasenka! Pak samozřejmě i pidi krém a ostatní nezbytnosti, ale jela jsem na tento trip s tím, že nebudu princezna. A myslím, že se mi to docela povedlo. Moc jsem se i proto nefotila, to byste se asi lekli:-D Obsah mého obřího báglu, který jsem nosila celý týden na zádech obsahoval ještě plavky, dvě trika, a pak jídlo, které jsme měli skoro na celý týden s sebou.

Před cestou jsem pročetla všemožné články o podobných výletech do této země, inspirovala jsem se jimi a dnes bych vám sem chtěla sepsat mé dojmy, naši cestu a ukázat vám pár fotek!


Chtěli jsme to pojmout jako 'čundr', hodně toho poznat a neutrácet za jídlo a za hotely. Udělali jsme dobře, protože v letoviscích kolem Mrtvého moře se jíst prakticky nedalo, když jste nechtěli do luxusního resortu nebo do šíleně předražené samoobsluhy a stejně tak v kopcích v poušti, kde prakticky nebyla civilizace...

Náš výlet tedy začal letem z Prahy na vojenské letiště v poušti hodinu cesty od Izraelského Eilatu. Dojeli jsme v noci, první spací místo jsme neměli předem připravené a vzhledem k tomu, že jsme se tu nechtěli zdržovat, jsme si o Eilatu příliš nezjišťovali. Do Izraele jsme ale už jeli s tím, že se tu spí venku běžně a policisté jsou tu na to zvyklí. Nechtěli jsme napoprvé pláž, nevěděli jsme, jak budou vypadat, vydali jsme se proto na druhou stranu do hor. Vyšlápli jsme si kopec, vyndali karimatky a zalehli, byli jsme docela vyřízení...Byla to nejhorší noc ze všech nocí v Izraeli venku. Brr, byla mi zima a nepovedlo se mi skoro usnout.


Eilat není vůbec hezké místo. Turisty je obléhán jen proto, že je tu levno (duty free) a díky svým okouzlujícím korálovým útesům. My přijeli právě na Šábes, kdy nejezdí autobusy, tak jsme tu museli den zůstat, nakonec nám to ale nevadilo, protože natáhnout se na sluncem zalitou pláž bylo to jediné, co jsme potřebovali. Celé dopoledne jsme ještě sháněli bombu na vaření, což bylo nakonec úspěšné.

Z nejjižnějšího Eilatu jsme se konečně vydali autobusem (s wifi i zásuvkou, což jsme my obzvlášť ocenili) směrem k Mrtvému moři. Já jsem se ho nemohla dočkat, pochopitelně. Dojeli jsme opět za tmy, ale díky měsíci v úplňku, který nám svítil na cestu, jsme si naši skvělé místo na spaní hned za pláží a silnicí, kde jsme nebyli nikým rušeni a ráno jsme se ještě ve spacácích a s horkým čajem v ruce kochali výhledem:

/kolonáda kolem mm, která byla vždy vzorně uklizená. Korzovali na ní hlavně postarší páry, těmi mladšími tato oblast není příliš navštěvovaná/
/naše ultraluxusní spací místo u mm/
 /spací místečko a bordýlek/
/hnusné párky z Globusu, které jsme kvůli váze jedli už první snídani :-D/
/a tady už se válím ve vodě a ne, neležím břichem na kamínkách, fakt ne! :-D/
Fotky od MM jsou mlhavé, sůl je tu všude ve vzduchu a údajně by se tu ani neměl vytahovat foťák, čemuž my jsme neodolali...

Musím se přiznat, že celé pobřeží Mrtvého moře pro mne bylo nezapomenutelným zážitkem. Přes den se dá chodit po krásném okolí, k večeru se můžete vykoupat a nasávat klidnou atmosféru. My jsme vystoupali na vrchol v přírodní rezervaci Ein Gedi, kde jsou vodopády a trocha zeleně a můžete se tu smočit v kouzelných jezírkách. Tady je přes parné letní měsíce zavřeno a musí se tu dodržovat pitný režim... Kousek výš je pak Masada, kterou jsem bohužel nestihli, ta se doporučuje vyšlápnout před rozbřeskem slunce. 

Izrael je země kontrastů. Moře x výlety, vedro x zima. Je tu tolik, co můžete vidět! Myslím, že měsíc na pobyt v této zemi je ideál, bohužel, odjížděli jsme s pocitem, že se ještě musíme vrátit..


Jeruzalém:
-náš výlet jsme zakončili starobylým Jeruzalémem, více na sever jsme se již bohužel nedostali, ale třeba TelAviv mě moc mrzí, ten musím ještě vidět. V Jeru jsme nespali venku, jednak kvůli zimě, která tu v Listopadu v noci byla a pak kvůli bezpečnosti, která tu nebyla nic moc. Hodně jsem vsázela na Couchsurfing, ale pár někdo jen tak neubytuje, a natož tady. Takže jsme spali přes Booking a vlastně jsme střechu nad hlavou, teplou vodu a místo na bágly ocenili. Bylo to moc příjemné na konec. První noc jsme spali na Olivetské hoře s výhledem na celé město a druhou noc jsme strávili v rodinném hostelu, kde jsme si to zamilovali a vrátíme se přesně tam. Měli jsme navíc i snídaně, takže jsme okusili místní kuchyni a i když jídla nemám fotky, jedli jsme tu i místní street food, který byl zvláštní, ale nakonec nám moc chutnal. 

/ovoce a zelenina se tu většinou pěstuje a také podle toho chutná - byla výborná/
/Do Chrámu Božího hrobu není úplně easy se dostat, navíc je tu docela osekaná návštěvní doba, tak ten jsme si bohužel užívali jen z pohledu z dálky/
 /Zeď nářků měla nepopsatelnou atmosféru. Trošku napjatou a rozhodně tajemnou. Nešli jsme k ní, nebyli jsme na to dostatečně ustrojeni ale i z dálky jsme si ji užili/
 /Staré město - po setmění se tu většina krámků zavřela a .... bylo to tu trochu strašidelné! Rozhodně pro holky samotné to tu nebylo a ani ve dne a už vůbec v nevhodném oblečení/
 /Dva dny, které jsme na Jeru měli, jsme strávili ve Starém městě. A byla to asi škoda. Za jeho hradbami je to podle mne mnohem zajímavější. No, tak příště!/
 /Židovský hřbitov na Olivetské hoře/
 /A 'nové město', kterým jsem procházeli na hostel. Měli jsme uchozené nohy, bylo to na fyzičku opravdu náročné. Celý týden v jednom kole a se závažím na zádech. Ale ještě k Jeruzalému: Když nás tam vysadil autobus, byla jsem jako v Jiříkově vidění. Poprvé v Izraeli to tu bylo něco opravdu jiného. Úplně jiný svět. Jiní lidé, jiné všechno. Tolik rozdílných kultur pohromadě, které se vzájemně nemají rády, ale přesto společně fungují. Ohromné!
 /Staré město nebylo nic jiného než obchody se suvenýry, povětšinou blbůstkami a nebo jídlem, kdy vás každý lákal dovnitř/
 

Tak a tady jsme pravdě podobně na konci. Kdybyste měli jakékoliv otázky, moc ráda vám je zodpovím. Článek jsem psala na několikrát a asi to na jeho neucelenosti bude vidět. Bohužel mám spoustu práce ve škole, kde opět pracuji na klauzurách z porcelánu, což je samo o sobě dost náročné a vyčerpávající, a pak také chodím do práce. No, a jak se vám líbil? Byli jste v této zemi? 

Já bych to na závěr ještě zhodnotila: Udělali jsme si to superlevné. Bylo to boží, ale krátké. I přes to jsem ráda, že jsme odletěli tak daleko poznat něco nového. Byl to očiotevírající výlet ve smyslu multikulturalismu. Zjištění, že to funguje! Tak, a to je ode mne asi vše. Děkuji za přečtení a za komentáře.

pondělí 13. listopadu 2017

Outfit 'dnes nebudu za dámu' + batůžek Eastpak

Krásný den, milí čtenáři.

Opět vás tu vítám po delší době a jsem moc ráda, že se tu opět všichni scházíme. Připravuji článek o tom, co je u mě nového a proč už tolik nebloguji, ale ten si ještě musí počkat, protože bych byla ráda, kdyby mu ještě předešel cestopis z Izraele, dokud jsou mé fotky a dojmy ještě horké...

Ale zpět k tématu článku. Víte, že ráda chodím za dámu, ale někdy to prostě nejde jinak než s batůžkem, teniskami a bundou místo kabátku. Při běžném školním shonu takto chodím poslední dobou často, navíc když cestuji, nosím krosnu, protože je mi pohodlnější než kufr a ta se ke kabátu nehodí, žejo...


Vlastně nic z toho, co mám na sobě, jste na mě ještě neviděli. Bundu jsem před měsícem objednávala z Mango outletu, už jsem ji v prodejnách okukovala vloni, tak jsem si konečně udělala radost. Musím říct, že je opravdu povedená. Má odepínací podšívku, takže je nositelná na podzim i v zimě se svetrem a stejně tak je to i skožíškem na kapuci. Ten bundě ale dodává šmrnc!


O čem ale dnešní outfit bude hlavně, je tento roztomilý batůžek značky Eastpak. Znáte ji? Je americká, pochází z Bostonu a dělá toho spoustu, nejen nejrůznější batohy. Já ho našla na stránce Budchlap.cz a i přes to, že jak název webu napovídá, je pánský, vůbec mi to nevadí. Vypadá maličký, ale vejde se mi do něj vše, co potřebuji. A to je počítač, notes, lahev na vodu, svačinka v krabičce a občas knížka... Nosím ho moc ráda, černá barva je klasika, která se nepotřebuje složitě kombinovat a když to je nutné, mohu ho půjčit drahé polovičce :-) Hlavní kapsa se stahuje klasicky šňůrkou a přes ní se zapíná ještě klopa, která se zacvakává.


A fotky jsou foceny na Olympus PEN! Co na ně a jejich kvalitu říkáte? A bohužel tento fotoaparát nevlastním, jen jsem si ho vypůjčila kvůli dovolené. A jsem za tuto službu vděčná, děkuji!


Myslím, že ani moje červené New Balance jste ještě na mne neviděli. Jsou tak pohodlné, ale to každý, kdo je miluje, sám moc dobře ví. A srdíčkové ponožky jsou z H&M, ale kupované už dávno. A červená je na mne stejně moc divoká, i když ji mám ráda. Plánuji koupit další, v barvě bundy, protože tu, jak vidíte, fakt nosím moc ráda.


Mimochodem, chci si pořídit nové kvalitní jeany, a chtěla bych asi Levisky. Máte s nimi dobrou zkušenost?


A pravděpodobně jste si všimli mých tmavších vlasů. Trošku mi ujela ruka, ale je to naštěstí jen vymývací přeliv, tak je to každým umytím světlejší.


Co  na to říkáte? Chodíte raději pohodlně a nebo za dámu? Jaké tenisky máte nejraději?

Těším se na vaše komentáře,
Kristý

sobota 14. října 2017

Novinky!

....a nebude jich málo!

Zdravím vás, mí milí čtenáři. Dneska napravím jeden rest, který tu mám už asi tak půl roku. Víte, já mám totiž takový problém, se kterým docela bojuji. Čím dál tím víc mě to totiž táhne k přírodní kosmetice. Do toho ale vůbec nezapadá to, že mi domů stále chodí plno balíčků (kterých si moc vážím) s novou a v 90% konvenční kosmetikou. A mě baví ji zkoušet i přes to, že je nezdravá. Nedokáži se jí vzdát. V té pečující kosmetice už mám jasno, tam je to i docela jednoduché. V dekorativní mi to ale zkrátka nejde. ..


Takže začnu tedy těmi 10%. Znáte eshop Nordicday? Věřím, že ano. Je plný čistého a krásného skandinávského designu a dokonce se na něm najde i kosmetika. Tu já jsem našla ještě před tím nábytkem. Vybrala jsem si tam designový Přírodní hydratační toner od švédské kosmetické značky L:A BRUKET s extraktem z heřmánku a vilínu a Pleťový olej z pomerančů. Tonikum s olejíčkem používám už pěkně dlouho a můžu vám říci, že jsem se do obou produktů zamilovala. Tonikum voní tak pravě a čistě, jen strašně rychle ubývá... doplňuje hloubkové čištění pleti, odstraňuje zbytky make-upu, má vysoký hydratační účinek a připravuje pleť pro další výživu v podobě krému. Olejíček zase zvláštně voní, opět je to ohromně uvěřitelná vůně, ale netypická v kosmetice, voní po pomerančích. Nanáším ho na vlhkou a vyčištěnou pleť jen na noc, opravdu dobře hydratuje, je zkrátka skvělý. Jen je to poměrně vysoká investice.

Poslední věc z tohoto eshopu je lahůdka v podobě sprchového gelu, asi tak bych ho nazvala. Je od francouzské kosmetické značky Compagnie de Provence a voní po bavlníku. Do té doby, než se ke mne dostal, jsem netušila, jak bavlník voní, ale něco mí říkalo, že se mi to bude líbit. A také že ano! Je úžasný, sprchování s ním je zážitek. Akorát je na webu vyprodán, tak jsem vás odkázala na věřím že neméně voňavé brášky.


...a přesuňme se k chemii, i když ještě ne tak docela. Pupu Milano tu dnes budu zmiňovat několikrát, tahle pečující řada je ale povedená nejen tím, že je bez silikonů a parabenů. Tak alespoň něco. To malé kulaté je hutné tělové máslo, které voní lehce jako pírko. Dokážete si to představit? Je to zkrátka lehká a nevtíravá vůně, moc příjemná. Akorát mu musíte věnovat čas a roztírat ho do aleluja, chvilku mu trvá, než se vsákne a nezanechá na vás bílé skvrny.

Velká butela je prosímpěkně sprchový krém, a to chceš! Je geniální.


Pupou pokračujeme dál, mám tu odličovací krém/olej v bílém kalíšku a hydratační denní krém v průhledném. Odličovací krém je strukturou kokosový olej. Četla jsem složení a opět mohu potvrdit, že je bez parabenů i silikonů. Kokosový olej obsahuje, dále olej ze slunečnicových semínek. Zkrátka složení je dobré a samotný obsah také. Stačí nanést malé množství na tampónek a olej odlíčí dokonale všechno, i ty největší držáky. Můžu vám ho všemi deseti doporučit.

Ke krému jsem se ještě nedostala, ale také by měl být parabenfree.


Tyto plátýnkové masky jsou takové zvláštní. Asi jsem jim nepřišla na chuť a žádnou parádu jsem po jejich použití nezpozorovala. Hydratující a příjemné byly, to ano.

A víte, že má Pupa Milano i pěkný a přehledný web? Koukněte!


No, a teď přichází ta chemie. Já o ní asi ani nechci moc psát, ale pro vás by to mohlo být zajímavé. Tohle je zmizíkovač váčků pod očima značky Remascair. Nezkoušela jsem ho. Více informací (ovšem bez složení) se dozvíte na eshopu Kupkosmetiku. Já vám ho sem vypíši, až se dostanu o víkendu ke krabičce.


Před prázdninami se konal krásný event v Tančícím domě pořádaný značkou Avéne. Dostali jsme kompletní sluneční péči včetně tónovacího krému s ochranným faktorem 50. Tuto značku mám moc ráda, i když je lékárenská. Protože už dávno neplatí, že co je z lékárny, je dobré. V balíčku byla dále termální voda, která je praktická a každý rok inovuje svůj design a dále klasické přípravy na opalování jako je tělový olej ve spreji, opalovací a nekomedonní krém na obličej a krém po opalování. V listopadu jedu k moři, tak se nemohu dočkat, až to všechno budu používat!


Pomalu se přesouváme k dekorativce. Pupa s limitkami nezahálí a tato 'SPORTOVNÍ' je supersladká. Všechno by mělo být voděodolné tak jsem na složení raději nekoukala, ale produkty to jsou zajímavé. Nejvíc mě baví setting sprej, který má malé praktické balení, docela dobrý rozprašovač, milou vůni a přijde mi, že funguje, ale těžko toto soudit. Osvěžuje, nelepí a po nastříkání nevíte, že jste ho použili, a to je důležité. Pak je v limitce opět termální voda, která je ale parfemovaná mentolem a rozprašovač už tak šťastný nemá. Ty dva srandovní obaly s karabinou v sobě ukrývají peklo. Gel/tělové mléko je chladivé, ale tedy extrémně. Nejradši bych se po jeho použití na 20 minut schoulila pod deku a klepala tam kosu. Ne, není mi ani za mák příjemné. Sprcháč jsem se neodvážila použít. Ale je možné, že v tropech to někdo ocení, kdo ví, do Jablonce ale letos nedorazily.

Dále z limitky miluji ten balzám na rty. Má naprosto vyhovující obsah a sweet balení. Řasenka je nic moc, Pupa umí lepší a stejně tak ten korektor, který je takový (suchý) průměr. Bronzer bez třpytek i shimmeru je fajn, ale možná moc světlý a černá tužka na oči je taková klasika. Toť vše, uf! :-D


Eshop Kupkosetiku mne také překvapil tímto narozeninovým balíčkem, ve kterém bylo spoustu dekoračních serepetiček.


A zase ta Pupa! To je nálož, že? Myslím, že už ani nečtete, tak to vezmu rychle. Laky na nehty miluju, i ten set v krabičce: podklad a top coat. Myslím, že mi žádné laky ještě tak geniálně dlouho nedržely!

Všechny ty samoopalovací věci zůstaly netknuté, trošku se jich bojím. Čmouhy po samoopalovácích jsou moje noční můra. Ale ten bronzer/rozjasňovač? To je pohádka. Nikdy jsem od jiné kosmetické značky neměla tolik bronzerů! Nestíhám je používat...


No a tato ještě víc cute řada? Ufff! Z ní miluju velkou spoustu věcí. Balzámek (to je moje), lesk na rty, rozjasňovač, stíny mě moc nebaví, jsou moc třpytivé,...


K tomuhle není co dodat <3


Někdy snad ještě na začátku prázdnin ke mne doputovala limitovaná kolekce Rimmelu Rita Ora.


A už se dostáváme do finále, nebojte. Níže jsou konečně aktuální novinky z minulého týdne. Elnino mi poslalo krásný balíček:


The Body Shop přichází jako tradičně se zajímavou limitovanou edicí a podzim, tentokrát je to dýňová řada. Ke mne doputoval sprchový gel a tělové máslo.


Pak jsem byla překvapená, jaké produkty jsem našla v jednom z balíčků. Je to tahle sada na intimní hygienu. Deodorant, ano, vážně intimní deodorant, kterému jsem se musela zasmát, pak mycí gel a intimní ubrousky.


A úplně nakonec něco, co vám snad ani nechci ukazovat. Dermacol nemám ráda. Značka je to úžasná s okouzlující historií, ale proč proboha do všeho cpou tolik sajrajtů? Nebylo by hezké, kdyby alespoň pečující řada byla 'zdravější'? No nic, to není moje věc ale je to škoda. Já se spoluprací s Dermacolem nemám ani za mák nic společného, jen jsem pro jejich barvy na vlasy (ano, slyšíte správně, ale v čr se vůbec neprodávají, dělají je pro zahraniční trh) byla modelkou. S blogerstvým to nemělo nic společného. To byl také důvod, proč jsem se nechala odbarvit, měla bílé, pak šedivé vlasy a nakonec růžové. Každopádně jsem k honoráři dostala budget do jejich obchodu. Chtěla jsem Péti štětce, ale ty jaksi nejsou v obchodech a ani na internetu a prodavačky nevědí, kdy budou, musela jsem si vybrat něco jiného. Dopadlo to takto. Stín na obočí v tužce je hrozný, opěvovaný lehký makeup s kapátkem mne vůbec nenadchl...


To by bylo vše, milí čtenáři. Doufám, že když jste nečetli text, prolítli jste alespoň fotky a děkuji, že tu jste. Budu se snažit brzy napsat další článek, bude to asi konečně něco fashion :-)